Jak probíhá exekuce za pomoci srážek ze mzdy?

Jak probíhá exekuce za pomoci srážek ze mzdy?
4.7 (93.33%) 3 Hlasování

Jak na exekuceV platnost vstoupila novela insolventního zákona, tedy přesněji od 1.1.2014. Tato novela stanovila jasná pravidla pro srážky ze mzdy a to zejména v podmínkách dohod o srážkách ze mzdy a to mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnavatel má tak zjednodušenou situaci, ví přesně, jak postupovat v případě, že probíhá souběh exekuce a insolvence u jejich zaměstnanců.

Jak si novelu vysvětlit?

Když novela nabyla platnosti, často zaměstnavatelé nevěděli, komu vlastně mají srážky ze mzdy posílat a vyplácet. Zákon, který platí od konce roku 2013, neudával jasně, ve kterém okamžiku je nutno exekuční strhávané částky zastavit. Bývalý zákon určoval následující, že rozhodnutí o exekuci či výkon rozhodnutí která postihla majetek, který byl dlužníkův, i jiný majetek, který náležel do majetkové podstaty, šlo nařídit nebo jej zahájit.

Nešlo jej ale provést. Tato věta pak v převodu do praxe způsobovala nesrovnalosti, protože na to není jednoznačná odpověď.K této problematice se navíc nevyjádřil ani Nejvyšší soud ČR. Jsou k dispozici tak tři možné výklady, jak tuto větu interpretovat:

     1. Peníze dále chodí exekutorovi

Stále zaměstnavatel posílá peníze exekutorovi. I po zahájení insolventního řízení a to v podobě srážek ze mzdy. Exekutor ve chvíli, kdy je prohlášek úpadek celou částku pošle insolventnímu správci. Když je úpadek odmítnut, peníze se posílají věřiteli.

     2. Peníze zaměstnavatel uschovává k sobě a nikomu je neposílá

Toto rozhodnutí je největší právní jistota. Zaměstnavatel nic neposílá soudnímu exekutorovi a všechny prostředky si u sebe nechává. Jakmile insolvenční návrh je rozhodnut, finance se pak posílají insolvenčnímu správci či dlužníkovi, pokud dochází k odmítnutí u soudního exekutora.

     3. Peníze zůstávají dlužníkovi

Podle Ministerstva spravedlnosti ČR je tato metoda často zneužívaná, navíc nejméně věřitele chrání. Zneužití probíhá stále stejně. Dlužník opakovaně podává žádosti o svůj osobní bankrot a to často nemá naději. Srážky ze mzdy se tak v tuto chvíli zastavují. Peníze má stále dlužník, zaměstnavatel nijak peníze neuschovává.

Ochrana věřitele v podobě poddlužnické žaloby

Výše uvedené tři příklady mají čtenáři ujasnit celou problematiku srážek ze mzdy. Je důležité však znát tyto dva pojmy, které se k dané věci pojí. Jedná se o poddlužníka a poddlužnickou žalobu – jinak tedy dlužník povinného je osoba, vůči které má dlužník pohledávku. Daná pohledávka dlužníka poddlužníkovi se může použít jako umoření pohledávky věřitele a to i k exekuci. Poddlužníkem mohou být banky nebo například zaměstnavatel.

Když však poddlužník nejedná správně, může mu hrozit poddlužnická žaloba a to od věřitele. Starý zákon, který platil do konce roku 2013 všechnu odpovědnost předával zaměstnavateli. To on rozhodoval o tom, jaká bude výše srážky ze mzdy a také jí posílal daným orgánům. Proto je zde uvedena ona poddlužnická žaloba, aby ochránila věřitele.

Důvodná zpráva k novele

Novela platní od 1.1.2014 do celé situace vnesla jasno. Tento návrh přineslo Ministerstvo spravedlnosti ČR s jasným cílem vnést do situace jasno. Podle Ministerstva je uvolňování srážek ze mzdy dlužníkovi nepřijatelné. Rovněž existuje důvodová zpráva k novele, kde se vše vysvětluje:

Pokud probíhá exekuční řízení, tak peníze nepatří dlužníkovi, ale jeho věřiteli a ten pohledávku uplatní individuální cestou. Když je insolvenční řízení zahájeno, práva individuální se nahrazují právy kolektivními pro všechny dlužníkovy věřitele a to v souladu se zákonem insolvenčním. I věřitel, který předtím postupoval cestou individuality, se musí podřídit kolektivním pravidlům pro insolvenční řízení. Respektive, nárok na dlužníkovi peněžní prostředky nemá jeden jediný věřitel, ale všichni věřitelé, kteří se přihlásili do insolvenčního řízení.

Srážky ze mzdy si ponechává zaměstnavatel v úschově

Dlužníci, kteří využívali těchto nejasných formulací a chtěli si pozastavit srážky ze mzdy a to opakovaně, mají smůlu. Ministerstvo spravedlnosti ČR souhlasí, že peníze, které jsou sraženy ze mzdy dlužníka nesmí být vydány dlužníkovi, ani oprávněnému. Je lepší, aby byly uschovány do doby, než se rozhodne o úpadku. Poté se vyplácí správci insolvence. Z nové novely tak vyplívá, že při souběhu insolventního řízení a exekuce srážky ze mzdy probíhají dál. Ukládají se u zaměstnavatele či u exekutora, nejsou vypláceny věřiteli.

Tyto prostředky je důležité zahrnout do majetkové podstaty, která je určená mezi věřitele, kteří jsou v konkurzu přihlášení. A to zpeněžením majetkové podstaty, nebo se tyto peníze použijí jako mimořádná splátka v plnění splátkového kalendáře.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *